Sakrální stavby - centra křesťanské víry

Křesťanské sakrální stavby slouží k slavení eucharistie a jsou místem kolektivní i individuální paměti. V díle O obrácení Bavorů a Korutanců na víru je zmínka o vysvěcení kostela v Nitře. V současnosti se předpokládá, že tato událost se mohla stát v roce 828. Archeologické nálezy svědčí o existenci křesťanství u Slovanů především na hradišti a mocenských centrech. Evidentním dokladem o přítomnosti křesťanství jsou pozůstatky sakrálních staveb. Archeologické výzkumy na Moravě a Slovensku, konkrétně ve Starém Městě, Mikulčicích, Pohansku u Břeclavi a Modré u Velehradu, později v Nitře, Bratislavě a Ducové, přinesly jednoznačný důkaz o kamenné sakrální architektuře z období 9. století. Dosavadní poznatky svědčí o tom, že většina kostelů na území Moravy a Slovenska z období existence Velké Moravy byla postavena ještě před příchodem byzantské mise sv. Cyrila a Metoděje. Za nejstarší sakrální stavby se považují Uherské Hradiště-Sady (východní část s pravoúhlým uzávěrem), Mikulčice - kostel č. 2, Modrá při Velehradě. Před příchodem mise Konstantina a Metoděje byly postaveny ještě kostely v Starém Městě-Na Valach a Na Špitálka, v Břeclavi-Pohansku, v Mikulčicích kostely č. 3, 4 a 6 a pravděpodobně i bazilika v Bratislavě. Část sakrálních staveb vznikla až po příchodu Konstantina a Metoděje na území Velké Moravy. Zatím zůstává nezodpovězena otázka Pribinova kostela v Nitře.

(Zdroj: Peter Ivanič, UKF v Nitře)