Kulturní odkaz Cyrila a Metoděje
Odkaz Cyrila a Metoda
Kulturní stezka svatých Cyrila a Metoděje, známých též jako soluňští bratři nebo apoštolové Slovanů (slovanští věrozvěstové), se zaměřuje především na kulturní ideje a kulturní obsah, který oba bratři řecko-byzantského původu šířili během své misie především mezi velkomoravskými Slovany v letech 863–868 (jejich misijní aktivity ovlivnily i Slovany v oblasti dolní Panonie). Toto počáteční období pokračovalo stejně intenzivní misijní činností pod Metodějovým vedením (poté, co Cyril v roce 869 zemřel) a po Metodějově smrti roku 885 je převzali přímí učedníci obou věrozvěstů, kteří po vyhnání z Velké Moravy dále šířili cyrilometodějské dědictví napříč slovanským světem.
Misie pod vedením Cyrila a Metoděje se uskutečnila jako odpověď byzantského císaře Michaela III. na žádost velkomoravského knížete Rastislava. Jejím hlavním cílem bylo přinést této slovanské komunitě srozumitelný jazyk pro sakrální i veřejné použití a podporovat i posilovat křesťanskou víru místních obyvatel.
Cyril a Metoděj ovšem nejen zdokonalili slovanský jazyk (rozšířením slovní zásoby a gramatiky), aby vyhověli potřebám teologického, filozofického, legislativního, administrativního a literárního diskurzu, ale zašli ještě dále, když Konstantin vytvořil písmo přizpůsobené slovanskému hláskotvornému systému, tzv. hlaholici. Koncem 9. století pak na teritoriích jižních Slovanů, pravděpodobně v První bulharské říši, vznikla cyrilice. Zatímco v průběhu 11. století se hlaholské písmo užívalo ještě stále poměrně často, obzvláště v rámci ochridské literární školy, počínaje 12. stoletím převládla u Slovanů východního ritu žijících v civilizačním a politickém dosahu Východořímské říše cyrilice coby ekvivalent řecké alfabety, zatímco hlaholice se nadále používala pouze u Chorvatů, kde byl poslední hlaholský text vytištěn v roce 1927.
Z geografického hlediska
Z geografického hlediska pokryla samotná misie i její kulturní dědictví poměrně velké teritorium. Velká Morava se rozkládala především na území Česka (jeho východní části) a západního Slovenska, ale také v Maďarsku a Rakousku. Slovanská Dolní Panonie zahrnovala hlavně dnešní Maďarsko, ale také Chorvatsko a Srbsko. Životní osudy svatých Cyrila a Metoděje před misií a během ní se odvíjely rovněž v regionech na území dnešního Řecka a Turecka, Německa, Slovinska, Itálie, Ukrajiny a Ruska (na území Krymu a historické Kyjevské Rusi). Jakmile byli Cyrilovi a Metodějovi přímí následovníci vyhnáni z Velké Moravy, cyrilometodějská kulturní idea a její obsah se rozšířily mezi Slovany žijícími na území současného Bulharska, severní Makedonie a jižní Albánie, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska a rovněž Kosova, Černé Hory, Rumunska, Moldavska a Polska. Vzato do důsledků je dnes cyrilometodějské dědictví přítomno ve všech zemích píšících cyrilicí/azbukou.
Cyrilometodějské kulturní dědictví je orientováno na identitu
Cyrilometodějské dědictví nelze definovat bez toho, abychom upozornili na důležitou skutečnost: vždy bylo a je nezvratně orientováno na otázky kultury a identity. To bylo zřejmé už v samých počátcích tohoto dědictví, tedy od okamžiku, kdy se Rastislav obrátil na císaře Michaela III. a Konstantin s Metodějem se vydali na misii. Od této chvíle šlo o dílo (opětovného) formování a rozvoje kulturní (ale i politické) slovanské identity, jež by se odlišovala od již pevně ustavené a vyspělé kulturní (a politické) identity německé či byzantské. Jádro cyrilometodějského kulturního odkazu má své nehmotné i hmotné stránky. K těm nehmotným patří především spisovné varianty staroslověnského jazyka a také hlaholice a cyrilice. Hmotné aspekty tvoří především texty sepsané v konkrétních jazycích a písmech spojených s cyrilometodějským odkazem. Ale také řada archeologických a historických památek pocházejících z období cyrilometodějské misie, jakož i památky svědčící o příslušných etapách následného vývoje cyrilometodějských kulturních idejí v jednotlivých zemích.
Cyrilometodějské dědictví v kontextu evropských hodnot
Svatí Cyril a Metoděj významně ovlivnili duchovní vývoj Evropanů a položili základy rozvoje kultury v Evropě. Zůstávají symboly základních hodnot evropské civilizace, jako jsou lidská důstojnost, tolerance, demokracie, svoboda myšlení, svědomí, náboženství a projevu, právní stát a právo na spravedlivý proces. Šířením pozitivních evropských hodnot, které sv. Cyril a Metoděj v 9. století vytvářeli a jako spolupatroni Evropy stále vytvářejí, přispívá Cyrilometodějská stezka k modernímu evropanství – porozumění, kulturnímu dialogu a jednotě kontinentu. Cyrilometodějský duchovní odkaz se soustřeďuje kolem základních hodnot, jako je jazyk a vzdělání. Proto byl od počátku předurčen k tomu, aby měl hluboký a dlouhodobý dopad na dějiny a identitu slovanských národů. Cyrilometodějské myšlení a jeho obsahy se ukázaly jako nadčasové. Právě proto si uchovaly inspirativní náboj i v moderní době a byly neustále uplatňovány jako výrazný rozdíl mezi slovanskou identitou a jinými kulturními nebo politickými identitami.
Písma cyrilometodějského dědictví
1. Písmo hlaholice Cyril bral vážně jak svůj misijní úkol, tak skutečnost, že latinské písmo není vhodné pro zápis slovanského jazyka, a vytvořil hlaholici, která odpovídala slovanskému fonematickému systému.
2. Písmo cyrilice vychází z řeckého unciálního písma a zohledňuje také hlaholskou azbuku. Od 10. století se spolu s územím dnešního Bulharska a Severní Makedonie rozšířilo také do všech ostatních zemí pravoslavného původu
Hmotné dědictví
1. Originální dokumenty v (staro)církevní slovanštině a v hlaholici a (staro)cyrilici, jakož i repliky/faksimile těchto textů/nápisů.
2. Památky a artefakty o důležitých událostech a etapách života Cyrila, Metoděje a jejich přímých žáků, jakož i o hlaholici a cyrilici.
Nehmotné dědictví
1. Kulturní programy a akce, oslavy a festivaly, tj. koncerty duchovní sborové hudby, autentický tzv. hlaholský zpěv, svátky svatých bratří a další příležitosti k uctívání.
2. Vzdělávací programy, jako jsou workshopy, školy, semináře, veřejné přednášky. zaměřené na předávání znalostí o hlaholici a cyrilici, církevní slovanštině a literatuře se záměrem předat cyrilometodějské znalosti a dovednosti současným i budoucím generacím.