Cyrilometodějské dědictví
Česká republika
Živé kulturní dědictví
Jádro cyrilometodějského dědictví leží na Moravě, kde v 9. století vzniklo první slovanské učiliště. Lokality jako Mikulčice a Staré Město byly centry správy a vzdělanosti, zatímco Velehrad se stal symbolem kontinuity této tradice. Bratři zde zavedli staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk a položili základy slovanského práva. Odkaz mise ovlivnil českou kulturu i státnost na mnoho staletí dopředu.

Archeologická lokalita Na Díle, Modrá
Odkryté základy kostela, objeveného v roce 1911, jsou předmětem sporů historiků. Část má za to, že jde o kostel postavený za iroskotských misií, tedy před příchodem Cyrila a Metoděje někdy v první polovině 9. stol. Druhá část jej považuje za kostel doby cyrilometodějské. Hypotetickou podobu představuje vedle stojící rekonstrukce celé stavby kostela.

Archeoskanzen Modrá
Představuje opevněné sídliště z doby Velké Moravy (9. století) s hradbami, obydlími, dílnami, hospodářskými budovami a paláci knížat a biskupů, vybudované na základě skutečných archeologických nálezů. Skanzen žije každodenním životem, vzdělávacími představeními, programy, experimentální tavbou kovů, výrobou keramiky, zemědělskou výrobou a průběžně prováděnými archeologickými výzkumy.

Archeologická lokalita Na Špitálkách
Významná polykulturní lokalita, národní kulturní památka, v sobě ukrývá nejen negativy základů velkomoravského chrámu s délkou 18,5 metrů, ale stopy daleko staršího osídlení – doložena je kultura popelnicových polí, se šňůrovou keramikou či kultura s moravskou malovanou keramikou sahající do mladší doby kamenné. Lokalita národní kulturní památky „Špitálky“ se nachází na tzv. velehradské ostrožně a tvoří jihozápadní část Starého Města, která vznikla až po roce 1918.

Archeopark Chotěbuz-Podobora
Ve zdejších lesích na vyvýšeném kopci se kdysi nacházelo opevněné hradiště, které bylo z jedné strany chráněno řekou Olší a z druhé příkopem a strmými svahy. Opevněné sídlo zde bylo poprvé vybudováno na konci doby bronzové a ve starší době železné. O několik set let později ho na stejném místě nahradilo ohrazené raně středověké slovanské hradiště, jehož přibližnou podobu rekonstruuje dnešní Archeopark.

Benediktinský klášter v Rajhradě
Na místě dnešního klášterního areálu se nacházelo velké opevněné velkomoravské hradiště Rajhrad. Klášter patří k nejstarším a nejznámějším klášterům na Moravě. Klášter dlouho sloužil jako centrum kultury a vzdělanosti. Dnes zde můžete navštívit opatský kostel svatého Petra a Pavla a Památník písemnictví na Moravě s historickou knihovnou. Stálá expozice představuje moravskou literaturu v průběhu posledních deseti století.

Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti
Zděná, šindelem obložená kaple sv. Cyrila a Metoděje zdobí 1129 m vysokou horu Radhošť. Spolu s Pustevnami a sochou pohanského boha Radegasta tvoří trojici památek, za kterými putují lidé nejen z Čech, ale i ze zahraničí. Základní kámen byl vysvěcen v roce 1896 a o dva roky později, 11. září 1898 vysvětil již hotové dílo olomoucký arcibiskup Theodor Kohn.

Zámek Hradec nad Moravicí
Státní zámek Hradec nad Moravicí se v roce 2002 stal národní kulturní památkou. Je vyhledávaným turistickým cílem a kulturním a společenským centrem Opavska. Bílý zámek nabízí návštěvníkům dva prohlídkové okruhy, samostatnou historickou expozici a obrazárnu. Hlavní prohlídkový okruh vede také obnoveným severním křídlem Bílého zámku s rekonstruovanými sedmi místnostmi knížecího apartmánu. Součástí komplexu je novogotický Červený hrad a Bílá věž.

Hradiště Staré Zámky, Brno-Líšeň
Hradiště Staré Zámky se nachází na skalním ostrohu obtékaném potokem Říčka asi 1,5 km severovýchodně od městské části Brno-Líšeň a v současnosti je archeologickou památkovou rezervací. Pravěké hradiště bylo osídleno v mladší době kamenné, starší době železné a v době keltské. Později bylo obnoveno v období Velkomoravské říše (830-906), kdy zde stálo opevněné hradiště, které se stalo správním centrem Brněnska.

Památník Velké Moravy – Cyrilometodějské centrum
Památník Velké Moravy – Cyrilometodějské centrum ve Starém Městě seznamuje návštěvníky s archeologickými nálezy z regionu a životem Slovanů. Jeho první část vybudována v 60. letech 20. století nad základy velkomoravského kostela s rozsáhlým pohřebištěm. Návštěvníci zhlédnou repliky dobových oděvů, obuvi, vzácných šperků, pracovních nástrojů a dalších nálezů z archeologických výzkumů.

Poutní místo Křtiny
Významná památka barokní architektury, poutní místo s kostelem Panny Marie od Jana Blažeje Santiniho. Jedná se o Santiniho největší stavbu na půdorysu řeckého kříže. Komplex je mistrně zasazen do krajiny. Jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst na Moravě. Celý areál tvoří kostel, ambity a kaple svaté Anny. Tento komplex se spolu s farními budovami a zámkem nachází uprostřed obce Křtiny.

Poutní místo, Velehrad
Velehrad patří k nejvýznamnějším poutním místům v České republice. Chloubou farnosti je barokní bazilika s přilehlými budovami bývalého cisterciáckého kláštera. Historie tohoto místa se začala psát před více než 800 lety. V roce 1927 byl udělen zdejšímu chrámu titul a výsady menší baziliky (bazilika minor). A tak již po staletí na Velehrad proudí tisíce poutníků, k nimž se připojil v roce 1990 také papež Jan Pavel II. Velehrad je významným duchovním centrem, místem častých církevních poutí, shromáždění a cyrilometodějských oslav.

Hradisko Pohansko v Břeclavi
Archeologické muzeum Pohansko doplňuje expozici na zámku, která představuje život starých Slovanů z pohledu nejnovějších archeologických nálezů. Venku jsou umístěny repliky znázorňující velkomoravský kultovní, výrobní a obytný areál. Pohansko bylo v období Velké Moravy významným mocenským centrem, které bylo pravděpodobně důmyslně umístěno na přechodu přes řeku Dyji, s více funkcemi.

Hradisko sv. Klimenta
Hradisko na kopci sv. Klimenta bylo známo již v pravěku, archeologickými výzkumy je prokázáno osídlení trvající od 9. století do konce 15. století. Výhodně situovanou a dobře chráněnou polohu na staré obchodní stezce, která spojovala Pomoraví s Brněnskem, využili již osadníci v době Velkomoravské říše (9. století). Podle pozdější tradice zde dokonce zbudovali kostelík, v němž byly uloženy ostatky sv. Klimenta.

Hradiště sv. Hypolita
Hradiště je místo s více než tisíciletou historií. Nabízí cenné architektonické památky, krásnou přírodu, úchvatné výhledy do okolní krajiny a v létě také návštěvu archeologických vykopávek. Místní část Znojma, zvaná Hradiště, se nachází na vysokém skalním ostrohu nad řekou Dyjí, na dohled od znojemského hradu a známé rotundy svaté Kateřiny. Leží na hranici Národního parku Podyjí.

Slovanské hradiště v Mikulčicích
Slovanské hradiště v Mikulčicích je bezesporu jednou z nejvýznamnějších památek spojených s ranou historií našeho státu. Patřilo k nejpůsobivějším opevněným sídlům Velké Moravy. Mikulčické hradiště bylo ve své době vodním hradem, který obklopovala členitá ramena řeky Moravy. Je to místo, jehož život skončil před více než tisíci lety a své tajemství si uchovalo až do 20. století, nenarušené dalšími historickými událostmi.

Staré Město u Uherského Hradiště
Na území dnešního Starého Města vzniklo již v 6. století několik zemědělských a řemeslnických osad. K nejznámějším patří osada Na Valách a osada Na Špitálkách. V okolí kostelů svatého Michala a svatého Víta byly nalezeny základy čtyř velkomoravských kostelů s pohřebišti a odkryty specializované řemeslnické dílny z 9. až 10. století. Nedávno zde bylo v rámci Památníku Velké Moravy otevřeno Cyrilometodějské centrum.

Výšina sv. Metoděje, Uherské Hradiště
Archeologická lokalita kulturního významu, která obsahuje pozůstatky souboru velkomoravských sakrálních staveb z 9. století. Do této oblasti je také často umisťováno působení soluňských věrozvěstů Cyrila (Konstantina) a Metoděje. Velkomoravský areál v Sadech je od roku 1963 chráněn jako kulturní památka a od roku 1969 jako národní kulturní památka. Areál je volně přístupný, vybavený informačními tabulemi.

Katedrála svatého Víta, svatého Václava a svatého Adalberta na Pražském hradě
Metropolitní katedrála, významný příklad gotické architektury, památka UNESCO, v níž se nachází spousta mistrovských uměleckých děl, věnovaných sv. Cyril a Metoděj kamenné basreliéfy - Cyrila a Metoděje v lunetách katedrály Cyril a Metoděj reliéf na dřevěné bráně uvnitř katedrály, 20. století 2 sochy - sv. Cyrila od Václava Levého, 1870 a svatého Metoděje od Josefa Václava Myslbeka, 1870 v kapli svatého Jana Předtavitele Výjevy ze života svatého Metoděje a svatého Cyrila na vitráži od Alfonse Muchy z 30. let 20. století. "Svatý Metoděj křtí svatou Ludmilu", bronzová socha od Karla Pokorného, 1933.

Emauzy, klášterní kostel Panny Marie, svatého Jeronýma a slovanských patronů
Klášter byl založen 21. listopadu 1347 králem a pozdějším císařem Karlem IV. Také Panně Marii vybral svatého Adalberta a Prokopa, svatého Cyrila a Metoděje a Jeronýma (který byl tehdy považován za autora slovanského písma). Do kláštera pozval chorvatské mnichy, kteří sloužili římskou liturgii ve slovanštině a používali hlaholici.

Kaple sv. Cyrila a Metoděje a lidová slavnost "Cirilovo", Sunger, Mrkopalj
Obec Sunger se nachází v obci Merkopal v Gorském Kotaru, v hornaté oblasti na severozápadě Chorvatska, která je známá lyžařskými středisky, lesy a jeskyněmi. Kaple byla postavena a zasvěcena Cyrilu a Metodějovi v roce 1863 tisíc let po oslavě moravské misie. Od té doby jsou oba slovanští světci patrony nejen vesnického kostela, ale i obce Sunger.

Hradiště Klášťov
Na nejvyšším vrcholu Vizovických vrchů (754 m n. m.) leží nejvyšší moravské hradiště - Klášťov. Hradiště zde bylo vybudováno v pozdní době bronzové. Doložena je i funkce hradiště jako významného opevněného centra v období Velké Moravy. Hradiště pravděpodobně sloužilo k obřadním účelům...

Katedrála sv. Petra a Pavla v Brně
Kromě katedrály sv. Petra a Pavla v Brně (č. 20 v seznamu 2018) by bylo možné do trasy CM přijmout i místo s pedagogickou a společenskou hodnotou: Cyrila a Metoděje. Kongregace sester svatého Cyrila a Metoděje (SCM) je řeholní institut papežského práva (potvrzen dekretem 25. června 1976).

Kostel svatých Cyrila a Metoděje v pražském Karlíně
Jeho základní kámen byl položen v roce 1854 za přítomnosti císaře Františka Josefa I. jako projev podpory habsburské monarchie na I. panslavistickém sjezdu v Praze jakožto politického útvaru, který má největší předpoklady chránit národy střední Evropy.
