Hrad je rozdělen na dvě hlavní části: dolní a střední hrad. Střední hrad je od dolního hradu oddělen výrazně suchým hlubokým příkopem, který zvýšil přirozenou výšku opevnění středního hradu. Vstup do středního hradu byl původně v rohu (naproti památníku). I v místech, kde byl terén rovný (kde nebyl příkop, ale terén byl krytý spádem horního a středního hradu), museli útočníci překonat 80 m nekrytého prostoru (příkop) pod přímou palbou obránců hradu.
Střední hrad je funkčně rozdělen na 2 části: severní nádvoří středního hradu a obytnou palácovou část. Z nádvoří (u pomníku) vedlo schodiště na atriové nádvoří a do jednotlivých místností. Bylo zde 40 místností - 15 v přízemí, 20 v prvním patře a 5 ve druhém patře. Na západním nádvoří dolního hradu (u pomníku) se nacházela hradní studna. Na nádvoří středního hradu (poblíž jediné přístupné místnosti) se nacházela také starší studna.

Hrad nechal postavit magistr Aba z Hlohovce v letech 1251-1297. Toto datování bylo určeno archeologickým výzkumem - podle nálezu mincí s letopočty 1251 - 1261. V následujících letech hrad vystřídal 40 majitelů. V roce 1309 hrad získal Matúš Čák Trenčiansky, krátce hrad vlastnil také český král Jan Lucemburský, v roce 1394 Zikmund Lucemburský. Po tomto roce se datuje přestavba středního hradu. Vznikl tak typický gotický skalní hrad s útočnou věží, palácem, kaplí a v jihovýchodním nároží středního hradu s vysokou opevněnou obvodovou zdí.

V 16. století se hrad stal majetkem Františka Nyáryho, který se oženil s dcerou hradního pána Korlátka (Cerová), a poslední členové rodu Nyáryů zde žili s celým rodem, který si postavil nový zámek v Sobotišti (na náměstí) a postupně se tam přestěhoval i s vybavením. Bylo to pro ně pohodlnější sídlo. Zámek zůstal opuštěný a chátral. Za tureckých válek sloužil jako útočiště pro okolní obyvatelstvo a v letech 1674-1675 byl dočasným vězením pro protestantské kněze, které bratislavský soud odsoudil na galeje. Ti umírali v jámách (vězení po obvodu hradeb). Tuto událost připomíná památník a každoroční bohoslužby na hradě.
Protože byl hrad opuštěný, Turci ho snadno přepadli a vypálili, a tak je tomu dodnes.

V roce 1968 provedl Pamiatkostav Žilina památkovou obnovu hradu, která však nebyla dokončena. Archeologický výzkum probíhá od roku 1978. Během pěti sezón byly v odkrytých zasypaných místnostech, v jednotlivých vrstvách, nalezeny předměty kamenné architektury z oken, dveří, dále střepy majoliky, hrnců a kamen. K zajímavým nálezům patřila ozdobná kamenná renesanční římsa se štítem s datem dokončení přestavby hradu v roce 1539 a monogramem majitele hradu Františka Nyáryho. Dále byl nalezen soubor pilířů, dřevěné části z původního hradu, železná šipka, 2 kulky, starý nůž, bronzové jehlice, různé druhy knoflíků, kování, klíč od šperkovnice a měděný cedník.