Dnes, poblíž odkrytých základů původního kostela, stojí moderní kaple zasvěcená svatému Klimentovi jako svědectví trvalého duchovního významu místa. Pozůstatky základového zdiva původního kostela svatého Klimenta, znovuobjevené během archeologického průzkumu v roce 1958, nabízejí hmatatelné spojení s minulostí. Historické dokumenty z roku 1358 odhalují, že toto místo bylo štědře darováno brněnským augustiniánům poustevníkům k založení kostela a kláštera. Avšak tento slibný konvent utrpěl vážné poškození během husitských bouří v roce 1421, což vedlo k definitivnímu opuštění hradiska mezi 15. a 16. stoletím. Po zániku kláštera byly jeho kameny bohužel znovu použity jako stavební materiál pro hrady jako Cimburk a Buchlov, a dokonce i pro místní usedlosti.

Hradisko svatého Klimenta, snadno přístupné asi 500 metrů od silnice spojující Osvětimany a Koryčany (asi 5 km jihovýchodně od Koryčan), se rozprostírá na takzvané "Hoře sv. Klimenta". Široce se předpokládá, že v dobách Velkomoravské říše bylo toto místo domovem významného kostela a kláštera, kam svatí Cyril a Metoděj přinesli ostatky svatého Klimenta a kde měli být vychováváni kněží slovanského obřadu. Archeologické nálezy potvrzují, že hradisko bylo skutečně vybudováno Slovany, pravděpodobně v polovině 9. století.

Po zániku Velké Moravy na počátku 10. století zaniklo i toto duchovní středisko. Místo zůstalo opuštěno mezi 12. a 14. stoletím, s novým osídlením, které se objevilo až ve 14. a 15. století. Tehdy moravský markrabě Jan Jindřich, bratr císaře Karla IV., daroval Horu svatého Klimenta brněnským augustiniánům. Ti na místě původní svatyně postavili kapli a proboštství, které bylo bohužel zničeno husity v roce 1421. Od 16. století zůstalo toto místo pusté a jeho bývalou slávu se nikdy nepodařilo plně obnovit. Nicméně v roce 1863, během oslav milénia příchodu svatých Cyrila a Metoděje na Moravu, byl význam tohoto místa znovu zdůrazněn postavením dřevěné kaple, opět zasvěcené svatému Klimentovi.

Věřící si význam tohoto místa každoročně připomínají v neděli o slavnosti Seslání Ducha svatého (pohyblivý svátek), přičemž "Hora sv. Klimenta" spadá pod duchovní správu římskokatolického farního úřadu v Osvětimanech.

I dnes jsou v terénu dobře patrné impozantní valy a příkopy, které opevňovaly celé hradisko a tvoří tři odlišné obranné pásy:

• a) Centrální ohrazení: Srdce hradiska, obepínající kostel, je obklopeno 6-9 metrů širokým hlavním valem s příkopem dovnitř plochy, tvořícím oválný tvar.

• b) Vnější val: Vnější val s příkopem směřujícím od hradiska, obdélníkového tvaru podél osy sever-jih.

• Předsunutý val: Předsunutý val.

Dominantou hradiska byl kostel stojící na oválné plošině, snad uměle srovnaném vrcholku kopce. Dnes jsou patrné pouze zbytky jeho základového zdiva. Kostel prošel několika stavebními fázemi:

• Nejstarší část: Východní kněžiště, datované do 9. století.

• Druhá fáze: K kněžišti byla přistavěna chrámová loď, pravděpodobně ke konci 9. století.

• Závěrečné doplňky: Narthex a opěrné pilíře, pocházející ze středověku, byly postaveny jako poslední.

V roce 1969 byly zbytky základového zdiva opatřeny kamennou zděnou maketou a celé hradisko bylo oficiálně prohlášeno národní kulturní památkou.