Základní informace o trase
Cyrilometodějská stezka z Lukova do Zlína je poutavou trasou, na které se snoubí kulturní dědictví s přírodními krásami. Stezka začíná v Lukově, který je známý zříceninou středověkého hradu, a klikatí se mezi svěžími lesy a kopci, kde nabízí malebné výhledy a klidnou atmosféru. Cesta končí ve Zlíně, městě proslulém svou jedinečnou architekturou a živou kulturní scénou. Tato stezka je dobře značená tmavě modrými samolepkami se symbolem Cyrila a Metoděje, které vám zaručí, že zůstanete na trase. Ať už jste zkušený turista, nebo příležitostný chodec, tento úsek slibuje nezapomenutelný zážitek plný duchovních a přírodních divů.
Co nás čeká?
Výchozí bod: Lukov
Cílový bod: Zlín
Vzdálenost: 12,4 km
Předpokládaná doba putování: 3:29 hod.
Obtížnost: střední
Převýšení: stoupání 140 m, klesání 234 m
Povrch: zpevněná asfaltová komunikace, lesní cesty
Kritické body: Lukov, Zlín - přechází se hlavní silniční tahy
Náš tip:
Chcete-li navštívit Zoo Zlín-Lešná, doporučujeme vyčlenit si jeden celý den nebo alespoň půl den na prohlídku celého areálu včetně krásného zámku Lešná. To samé doporučujeme k prohlídce města Zlín, protože i zde na vás čeká široká kulturní nabídka
Co můžeme vidět?
Archeologické, poutní, technické a přírodní památky.

Zoo Zlín-Lešná
- Lukovská 112, 763 14 Zlín
- www.zoozlin.eu
- office@zoozlin.eu
- +420 577 577 101

Zoo Zlín-Lešná
Zoo Zlín-Lešná je jedinečným místem, kde uvidíte zvířata všech kontinentů v přírodním bioparku s volným výběhem. Zvířata tu žijí ve zdařilé napodobenině jejich původního prostředí. Ptáci žijí v ptačích voliérách, které připomínají jejich domovinu, savci jsou vystavováni v přírodních expozicích. Navštivte zlínskou Zoo a nebudete litovat! Nachází se 4 km od Zlína směrem na Holešov a patří k nejnavštěvovanějším zahradám České republiky. Originalitou zoo je členění areálu podle kontinentů.
Za jeden den procestujete Afriku, Asii, Austrálii a Jižní Ameriku a seznámíte se s 222 druhy zvířat. Mezi ta nejatraktivnější patří sloni, žirafy, nosorožci, gorily, lachtani, lvi, tygři, tučňáci, papoušci, mravenečníci nebo lamy a řada dalších. V nové tropické hale Yucatan mezi faunou a flórou uvidíte vzpomínku na civilizaci Mayů, někdejších obyvatelů Yucatánského poloostrova. Říká se, že Zoo Zlín-Lešná patří k nejkrásnějším místům celé Moravy.
Od června 2018 je v sekci Amazonie (která prochází dlouhodobou proměnou) otevřena nová expozice s názvem Guayanas. Ve zcela proměněných expozicích se postupně představí nejen původní obyvatelé amazonské oblasti, jako jsou opice haura, čápi, jihoameričtí čápi a papoušci makakové, ale i nové druhy. Patří mezi ně mravenečníci čtyřprstí nebo skutečný chovatelský poklad - tamaríni pestrobarevní. ZOO ve Zlíně je jedinou zoologickou zahradou v České republice, která je chová. V asijské části má být v blízké budoucnosti vybudován komfortní "brloh" pro medvědy grizzly, který umožní obdivovat tato zvířata z bezprostřední blízkosti.
Voliéra pro supy – Gora Ark
V srpnu 2023 Zoo Zlín otevřelo rozsáhlé voliéry pro supy a další druhy ptáků v africké oblasti. Voliéra je primárně určena pro africké druhy supů, kterých je zde přibližně 20 až 25. Mají tu budky pro hnízdění a mimořádně velké prostory jim umožňují i létat. Pro návštěvníky bude určitě atraktivní i možnost vidět supy při krmení – supi dostávají krmení v podobě celého zvířete (již neživého), o které se dělí tak, jako v běžné přírodě. Kromě supů voliéru obývají i papoušci šedohlaví západní, zoborožci hrubozobí a různé druhy turak. Raritou je ve voliéře také nádherný vzrostlý dub, kde supi rádi odpočívají.
Jaguar Trek
Jaguar Trek vyrostl v Zoo Zlín roku 2022, najdete jej v americké oblasti zoo ve svahu pod tropickou halou Yucatan. Jde o největší expozici svého druhu v Evropě. Unikátní výběh tvoří rozlehlý venkovní areál s proskleným bazénem, budova s vnitřními ubikacemi a chovatelským zázemím. Mimo jaguárů jsou v komplexu i kondoři a papoušci ara. Jaguáři mají k dispozici nadstandardní expozici o rozloze přes 2 000 m2. Jednotlivé stavby i celý prostor vypráví příběh o cestě krajinou, kde se divočina setkává s lidským světem a kde se fauna často zabydluje v opuštěných reliktech naší civilizace.
Zátoka rejnoků
Svým pojetím a rozlohou nemá v celé Evropě obdoby. Pouze ve zlínské zoo si návštěvníci mohou skupinu dospělých rejnoků, které tvoří 16 samic a 2 samci, pohladit a dokonce i nakrmit krevetami. Pavilon Zátoka rejnoků vznikl přestavbou bývalého pavilonu opic. Inspirací pro jeho vznik byly přírodovědné dokumenty, které ukazovaly, jak jsou rejnoci zvědaví a přátelští vůči potápěčům. Porůznu po světě rejnoci v zoologických zahradách jsou, ovšem ve venkovních nádržích, a to by v našich podmínkách nešlo. Proto ve Zlíně vznikla zátoka krytá – a dodejme, že podobné zařízení a navíc v takové velikosti jinde v Evropě neexistuje.
Zdroj: kudyznudy.cz

Zámek Lešná
- Lukovská 112, 763 14 Zlín
- www.zoozlin.eu
- zamek@zoozlin.eu
- +420 577 577 110

Zámek Lešná
Pohádkově vyhlížející Zámek Lešná patřil rodu Seilern-Aspangů, kteří jej vybudovali koncem 18. století podle návrhu vídeňského architekta Johanna Micka. Nachází se ve Štípě, místní části Zlína, v areálu místní zoologické zahrady. Nádherné interiéry zámku patří mezi nejkrásnější v České republice. Zámek Lešná postavil hraběcí rod Seilern-Aspangů koncem 18. století. V roce 1886 se Seilernové rozhodli pro výstavbu nového reprezentativnějšího zámku, stará budova zámku byla stržena a na jeho místě byl v letech vybudován nový, dnešní zámek. Je vystavěn ve smíšeném historizujícím slohu – novogotiky, novorenesance a novobaroka. Nový zámek byl velmi komfortně vybaven.
Byla zde zavedena elektřina, vodovody se studenou i teplou vodou, pěkné koupelny, domácí telefon a celý zámek byl vytápěn ústředním topením. Zámek se stal díky pohodlí, které poskytoval, a díky malebnému okolnímu kraji předním sídlem hrabat Seilernů a byl obýván do dubna roku 1945.
Architektura
V téměř každé místnosti zámku najdete bohatě vyřezávané dřevěné kazetové stropy, stěny jsou pokryty dřevěným obložením, to vše je zhotoveno z mořeného slavoňského dubu. Všechna dřevěná obložení a stropy byly podle přesných plánů vyrobeny ve Vídni a po částech převezeny do Lešné a zde smontovány. Dominantou vstupní haly je nádherné prostorné schodiště vedoucí k hraběcím pokojům. V přízemí Seilernovi vítali své hosty, v prvním patře se nacházely hraběcí obytné místnosti a ve druhém (podkrovním) patře byly převážně hostinské pokoje.
V suterénu byla zřízena kotelna a kuchyň, skladovací a provozovací místnosti. Aby jídlo během cesty ze suterénu nevystydlo, spojoval kuchyň a první patro výtah. Jídlo bylo servírováno v jídelně o patro výše. V jídelně je velký rozkládací stůl, který se dal rychle rozložit. Největší místností celého zámku je takzvaný Sál předků, ve kterém mezi dřevěnými stropy a stěnami našly své místo portréty původních majitelů zámku hrabat ze Seilernu. V místnosti zvané kulečníková herna se nachází kulečníkový stůl, který lze velmi snadno proměnit v billiard. Ložnice, kterou obývala hraběnka připomíná zrcadlovou místnost. S ložnicí sousedí koupelna s výdobytkem moderní doby – přívodem teplé a studené vody a splachovacím záchodem.
Díky cestovatelské vášni hrabě Seilerna se nachází v zámku velké množství unikátních a historicky cenných sbírkových předmětů. Tyto cenné předměty rodina Seilernova nasbírala během cesty kolem světa, kterou podnikli ve 30. letech 20. století. Sbírka obsahuje takové předměty jako je japonský či čínský porcelán, sošky z ebenu či slonoviny, antické vykopávky, truhlice ze santalového dřeva a řadu dalších uměleckých předmětů.
Zdroj: www.kudyznudy.cz

Hrobka rodu Seilernů
- Kaple Kristova vzkříšení ve Zlíně-Štípě
- www.starokatolici.cz
- biskup.pavel@starokatolici.cz
- +420 725 611 528

Hrobka rodu Seilernů
Kaple Vzkříšení Nejsvětějšího Spasitele, resp. kaple sv. Jana Nepomuckého je hřbitovní kaplí a zároveň hrobkou hrabat Seilern-Aspang. Kaple se začala stavět někdy na přelomu 19. a 20. stol. Kaple je stavbou centrální. Centrální dispozice a některé architektonické prvky patří románskému slohu. Dojem románského slohu umocňuje také portál stavby. Centrálu tvoří v půdorysu nerovnostranný osmiúhelník. K němu je z východu připojen presbytář, ze severu a jihu pak připojeny kaple. Ze západu je k centrále připojena předsíň lodi. Presbytář, severní a jižní kaple jsou rozměrově totožné; z vnějšího půdorysu je širší vchodová předsíň přiléhající ze západu. Kaple je takto půdorysně uspořádána přísně ve tvaru kříže. Presbytář a dvě boční kaple jsou ukončeny nahoře valenou klenbou. Loď kaple je završena osmistranným tamburem se čtyřmi vitrailovými okénky. Střechu tvoří osmistranný jehlan. V bočních kaplích jsou uloženy tumby. V pravé kapli jedna, v levé kapli dvě. Tumby jsou mramorové, nahoře zdobené plastikou věnce.
Na první pohled zvnějšku upoutá ústupkový portál kaple. Je jedním z architektonických prvků, které evokují románský sloh stavby. Portál je kompletně vyhotoven z pískovce a je jednou odstupněn. V odstupnění jsou dole na hranici soklu na každé straně klečící postavy andělů. Před prvním odstupněním a po prvním odstupnění je na každé straně vsazen sloup. Nad sloupy je profilovaná zalamovaná římsa. V tympanonu je pak plasticky vyobrazena vlevo orlice s korunou a vpravo dvouocasý lev s korunou. Tyto dvě figury jsou otočeny hlavami od sebe a nesou rodinný erb rodu Seilern-Aspang; na erbu umístěna koruna. Nad římsou a kolem tympanonu je ústupkový záklenek. Nad tympanonem se tyčí trojúhelný štít. Jeho dominantou je na vrcholu plastika ukřižovaného Krista, kterému u nohou klečí dvě postavy. Plastika je umístěna zpředu do vrcholu štítu a je posazena na krátkém sloupku.
Zdroj: www.starokatolici.cz

Kostel Narození Panny Marie
- Mariánské náměstí č. 57
- www.stipa.cz
- fastipa@ado.cz
- +420 733 741 900

Kostel Narození Panny Marie
Poutní kostel Narození Panny Marie ve Štípě, místní části Zlína, patří k významným poutním chrámům a pozoruhodným příkladům barokní architektury. Zároveň patří mezi jednu z největších a nejkrásnějších církevních staveb olomoucké arcidiecéze. Jeho historie je spojena s Albrechtem s Valdštejna. Ke stavbě kostela s klášterem před svou smrtí zavázala svého manžela Albrechta z Valdštejna urozená Lukrecie Nekešová z Landeku a na tento úmysl odkázala velké peníze. Chrám je jednolodní stavbou s půlkruhovým presbytářem a klenbou, který je však impoznatní svou vnitřní bohatou výzdobou a výmalbou. V interiéru zaujme kromě oltáře se středověkou Madonou také oltářní náhrobek hraběte Seilerna v klasicistním stylu. Varhany postavili roku 1890 František Čapek a Max Zachistal z Kremže (nynější Rakousko) a štípský nástroj patří k jejich největším a nejkvalitnějším dochovaným dílům. Stavbu varhan ve výši 5.500 zlatých hradil tehdejší patron kostela hrabě František Seilern. Varhany jsou vyrobeny z velké části ze dřeva tzn. impuls od klávesy až k píšťale je veden pomocí systému dřevěných táhel (mechanická traktura). Tato skvostná památka je nejen cenným historickým a uměleckým dílem, ale i nádherným odkazem našich předků.
Zdroj: www.kudyznudy.cz

Starý štípský kostel
- Mariánské náměstí č. 57
- www.stipa.cz
- fastipa@ado.cz
- +420 733 741 900

Starý štípský kostel
Doslova pár metrů od nového štípského kostela – Poutního chrámu Narození Panny Marie – stojí starý gotický štípský kostel, který vznikl ve druhé polovině 14. století, kdy rodina Šternberků rozšířila původní kapli. Do této doby je možné zařadit i vstupní portál starého štípského kostela. Z tohoto kostelíku se do dnešní doby zachovaly jen některé části. Hodně změn v jeho životě lze sledovat pouze z kusých kronikářských záznamů. O změnách na kostele nám něco málo říkají cizorodé prvky odlišných stavebních etap, které na něm stále může najít. Nejstarší vzhled kostelíku se celkem shoduje s nynějším stavem.
Ve starém štípském kostele se zachovaly čtyři náhrobní kameny. Dva na jižní straně při vstupu do kostela náleží rodu Nekešů, jeden patří Janu Nekešovi mladšímu z Landeku a na Lukově, druhý jeho manželce Barboře Bítovské ze Slavíkovic a na Lukově, prarodičům Lukrecie Nekešovy z Landeku, mecenášce nového štípského kostela.
V letech 1807 až 1907 sloužil kostelík jako hraběcí hrobka rodu Seilernů. Když si pak vybudovali novou hrobku na nově založeném hřbitově, postupně zanikl význam i známost starého štípského kostela.
V současné době zůstala z původního kostela pouze chrámová loď, neboť chatrné presbyterium bylo v roce 1807 strženo.
V současné době je bohužel ve velmi špatném stavu (hlavně díky spodní vodě) – od r. 1997 probíhají rozsáhlé rekonstrukční práce. Pro veřejnost je zatím samozřejmě nepřístupný.
Zdroj: www.stipa.cz

Baťova vila
- Gahurova 292 760 01 Zlín
- batova-vila.cz
- sekretariat@batova-vila.cz
- +420 577 219 083

Baťova vila
Vila Tomáše Bati se začala stavět v roce 1909 a dokončena byla v roce 1911. Nechal si jej postavit geniálni podnikatel Tomáš Baťa, zakladatel Baťových obuvnických závodů. Chtěl pro sebe a svou rodinu vybudovat příjemné sídlo, kde by mohl odpočívat a stále vidět svou továrnu. Celková výstavba trvala dva roky, její základní tvar byl navržený a rozestavěný vizovickým stavitelem Františkem Novákem, o dokončení požádal T. Baťa architekta Jana Kotěru. Dům na svou dobu byl velmi prostý. Útulnost a funkčnost jsou hlavnimi atributy, kterým byl interiér a exteriér vily přizpůsoben. Interiér je vyzdoben celou řadou architektonických a výtarně-řemeslných skvostů. Kolem prostorů vily se rozprostírá zahrada, kterou značně ovlivnil zahradní architekt František Thomayer.
Baťova vila byla rodině navrácena po roce 1989 a v roce 1997 ji Tomáš Baťa nabídl jako prostor pro kanceláře Nadace. Vila se stává místem, kde se odehrává většina vzdělávacích, kulturních a společenských aktivit Nadace. Zároveň jsou některé sály ve vile k dispozici jako konferenční prostory pro veřejnost.
Prohlídka vily
Nadace Tomáše Bati nabízí školám, firmám a jiným organizovaným skupinám prohlídky vily Tomáše Bati s odborným výkladem jeho o životě, historii firmy Baťa i o historii domu. Prohlídky jsou pro školy zdarma. Pro firmy a jiné organizované skupiny za poplatek 65 Kč/osoba.
Minimální množství osob ve skupině 15, max. množství účastníků prohlídky 45 osob. Žádosti o prohlídku adresujte na: sekretariat@batova-vila.cz nebo na tel. 577 219 083.
Zdroj: www.kudyznudy.cz

Zámek Zlín
- Soudní 1, 760 01 Zlín
- www.zlinskyzamek.cz
- info@zlinskyzamek.cz
- +420 602 560 020

Zámek Zlín
Zlín je vlastně stále z historického hlediska nový a mladý. Více jak 95 % má své předky jen ve třetí či čtvrté generaci a město má jen pár domů starších sta let, které zůstaly zachovány v původní podobě. Budova zámku se zdmi starými 500 let je jedinou hmotnou spojkou s dávnou minulostí. Zámek ve Zlíně je čtyřkřídlý zámek s vnitřním nádvořím uprostřed sadu Svobody v centru Zlína. Zámek byl původně gotická tvrz, která byla přestavěna ve druhé polovině 16. století do renesanční podoby. Dějiny zámku jsou samozřejmě spojeny s dějinami Zlína, jako střediska zlínského panství. Majiteli panství se od 3. čtvrtiny 15. století, kdy je získal Vilém Tetour z Tetova, stali na téměř sto let Tetourové, kteří je v r. 1571 prodali Janu Kropáčovi z Nevědomí. V r. 1589 je zakoupil Kryštof Cedlar Pačlavský a od r. 1622 užívali výnosu panství věřitelé Cedlarů, z nichž nejvlivnější, Kryštof Karel Podstatský z Prusinovic, byl od počátku 30. let faktickým majitelem panství. Až do poloviny 17. století byl zámek trvale obýván. V r. 1655 koupil panství Gabriel Serényi, který obvykle sídlil jinde. Podobně tomu bylo za Rotalů (1712-1763). V r. 1763 zdědila panství nejmladší dcera Jáchyma Adama Rotala, Marie Terezie, provdaná Khevenhüllerová. V letech 1804 aľ 1857 vlastnili panství Brettonové, od r. 1860 Hauptové. 25. 6. 1929 koupilo zámek město Zlín.
Od této chvíle začíná nová etapa hradního areálu. V roce 1930 město pronajalo zámek a přilehlý park Baťovu podpůrnému fondu, který jej zpřístupnil veřejnosti. Zámek se stal po vzoru anglických klubů klubovnou a místem pro setkávání a debaty. Své zázemí zde našla také kavárna, restaurace, čítárny a kulturní a sportovní kluby. Od konce 50. let 20. století byly v prostorách hradu umístěny výstavní síně Krajské galerie výtvarného umění a Muzea jihovýchodní Moravy.
Rekonstrukce zámku
Celková rekonstrukce nejstarší zlínské stavby začala v létě 2021. Jedná se o postupné práce na etapy, obnova zámku tak potrvá několik let, a to podle návrhu architekta Pavla Mudříka. Po rekonstrukci zámek nabídne řadu novinek – např. restauraci, kavárnu, cukrárnu, řemeslnou pekárnu či muzeum historie Zlína.
V současné době na zámku sídlí Živý Zlín – kulturní a kreativní centrum, Galerie Václava Chada, Kancelář architekta města Zlína a prodejní galerie Courage. Rozsáhlé prostory se využívají ke krátkodobým výstavám, kulturním akcím a pronájmům.
Zdroj: www.kudyznudy.cz

Městské informační a turistické středisko Zlín
- náměstí Míru 12, 760 01 Zlín
- www.ic-zlin.cz
- is@zlin.eu
- +420 577 630 222

14|15 Baťův institut
- Vavrečkova 7040, 760 01 Zlín
- www.14-15.cz
- info@14-15.cz
- +420 573 032 111 (115)

14|15 Baťův institut
Industriální objekty s baťovským označením 14 a 15 prošly přeměnou v moderní kulturní a vzdělávací centrum 14|15 BAŤŮV INSTITUT. Své sídlo zde má Krajská galerie výtvarného umění, Muzeum jihovýchodní Moravy a Krajská knihovna F. Bartoše. Jedním z prvních míst, kam se při návštěvě Zlína vypravit je bezesporu 14|15 BAŤŮV INSTITUT, sídlící na okraji bývalého Baťova továrního areálu. I když okraj by se tu dal lépe vystihnout jako „brána“ do dnes již plně pulsujícího industriálního prostoru.
Pojďme ale ještě na chvíli pěkně na začátek. Přenesme se do roku 1944, kdy na stejném místě budovy s označením 14. a 15. již existovaly, ale byl to bohužel také rok jejich zániku. V tomto válečném roce se letecké pumy nevyhnuly ani těmto budovám a obě musely jít po konci války zcela k zemi. 15. budova čekala na své vzkříšení jen do roku 1947. V roce 1949 byla dokončena i 14. budova. Tyto dva zrcadlově souměrné objekty vzešly z pera architekta Jiřího Voženílka a byly přímo navrženy pro potřeby obuvnické výroby. Po baťovské éře pokračovala v budovách nadále výroba obuvi pod hlavičkou Svit. A pak už to šlo spoustu let pěkně z kopce, až do roku 2008, kdy zcela zdevastované budovy odkoupil Zlínský kraj. Pokud by vás však zajímala architektura a historie těchto budov do hloubky, tak se určitě mrkněte na stránky ZAM Zlínského architektonického manuálu.
Po nákladné rekonstrukci našly v opravených budovách zázemí kulturní instituce Zlínského kraje. V 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU najdete Krajskou galerii výtvarného umění, Muzeum jihovýchodní Moravy a Krajskou knihovnu Františka Bartoše.
Pod Krajskou galerií výtvarného umění si nepředstavujte jen budovu s obrazy a sochami, ale místo, kde to uměním žije. Kromě stálých expozic se tu za rok vystřídá spousta výstav a dalších akcí, v budově jsou dva výstavní prostory, stálá expozice, grafický kabinet a pravidelně se tu pořádá i Galeřiště pro nejmenší.
V Muzeu jihovýchodní Moravy na vás čeká unikátní stálá expozice Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost. Najdete tu také muzeum obuvi, expozici věnovanou filmařským počátkům Zlínských filmových ateliérům nebo cestovatelským objevům pánů Hanzelky a Zikmunda.
Své konečně důstojné a tolik potřebné zázemí tu našla i Knihovna Františka Bartoše, největší knihovna ve Zlínském kraji. Zájemci tu najdou více než půl milionu dokumentů v různých formátech.
Ve vestibulu 15. budovy potkáte designový obchůdek Red Brick Design Shop plný designových kousků oblečení, kabelek nebo šperků. Zabydlelo se tu několik desítek českých značek, dost z nich navíc pochází přímo ze Zlína nebo okolí.
Do 14I15 Baťova institutu je dobré zavítat i kvůli Krajskému informačnímu centru, které najdete hned v přízemí 14. budovy, a kde jako turista získáte cenné rady a materiály před návštěvou města.
Pestrý kulturní život se neodehrává pouze uvnitř 14. a 15. budovy, ale velmi často i mezi nimi. Budovy spojuje velká betonová platforma, na které jsou často koncerty a nejrůznější akce pod širým nebem.
14I15 Baťův institut přináší neustálé zpestření do života obyvatel i návštěvníků Zlína, ať už jsou to zmiňované koncerty nebo přednášky, cestovatelské besedy či festivaly. Své si tu najdou milovníci umění, architektury i historie. Stálé expozice navíc přináší komplexní pohled na zlínský fenomén Baťa. 14I15 Baťův institut je prostě místem, na kterém si Zlín zamilujete hned napoprvé a budete ho chtít prozkoumat celý. Předtím si určitě zjistěte, co všechno se v baťovském Zlíně dá vidět, nejlépe si na naplánujte víkend ve Zlíně.
Kde se najíst a ubytovat?
Restaurace a ubytování podél trasy.

Restaurace a penzion Lešná
- Zámecká 506, 763 14 Zlín, Štípa
- www.restauracelesna.cz
- penzion@restauracelesna.cz
- +420 577 914 052

Restaurace a penzion Silvie
- Mariánské náměstí 70763 14 Zlín-Štípa
- www.penzionsilvie.eu
- penzionsilvie@seznam.cz
- +420 603 225 841

VŠ kolej Štefánikova
- Štefánikova 150 760 01 Zlín
- kmz.utb.cz
- koleje-u7@utb.cz
- +420 576 036 118

VŠ kolej T.G.M
- nám. T. G. Masaryka 3050, 760 01 Zlín
- kmz.utb.cz
- koleje-u12@utb.cz
- +420 576 038 002

VŠ kolej Antonínova
- Antonínova 4379, 76001 Zlín
- kmz.utb.cz
- koleje-u6@utb.cz
- +420 576 036 205
Máte zájem, aby se vaše provozovna objevila na těchto stránkách? Klikněte na odkaz vpravo a vyplňte přiložený formulář.
Fotogalerie
Fotografie z putování.
Proč se vydat po trasách Cyrilometodějské stezky?
Dálkové trasy Cyrilometodějské stezky vás zvou na poutní místa a archeologická naleziště, která významně přispěla k rozvoji slovanské kultury. Jsou značené v obou směrech a vybízejí k putování bez hranic, nejen státních.
- Zkušenosti: budete překvapeni, co všechno dokážete
- Skvělé značení: turistické značení
- Neuvěřitelná krajina: putujeme krajinou mimo rušné úseky
Co lze získat?
Snad každý si rád přináší něco z turistiky ať už to jsou různé turistické a upomínkové předměty. Bude-li putovat po Cyrilometodějské stezce, máme pro vás připraveny následující tiskoviny, které by vás mohly motivovat k putování po stezce:
- Poutní pasy: sbírání razítek do speciálního pasu
- Pamětní listy: upomínkový list na konci putování
- Mapy: sprievodcovia