Archeoskanzen Modrá
Objevte Archeoskanzen v Modré! Vraťte se v čase v Archeoskanzenu v Modré, kde si můžete prohlédnout pečlivě zrekonstruované opevněné sídliště z doby Velké Moravy z 9. století. Projděte si autentické hradby, obydlí, dílny, hospodářské budovy i velkolepé paláce knížat a biskupů, které byly postaveny na základě skutečných archeologických nálezů, z nichž některé byly objeveny právě v Modré. Navštivte nás a poznejte bohatou historii a živou kulturu Velké Moravy, která ožívá prostřednictvím těchto neuvěřitelných rekonstrukcí.
Vraťte se do 9. století ve slovanském hradišti na Velké Moravě, skanzenu se stavbami podle skutečných archeologických nálezů. Tyto stavby, částečně zasypané a rekonstruované na základě konkrétních důkazů, nabízejí pohled do minulosti. Návštěvníci se mohou seznámit s každodenním životem Slovanů, vyzkoušet si stará řemesla, ochutnat tradiční speciality a prozkoumat původní plodiny, keře a stromy. Děti potěší setkání s volně se pasoucími zvířaty, jako jsou prasata, kozy, slepice, ovce a osel Figo. Muzeum žije vzdělávacími pořady, experimentální tavbou kovů, výrobou keramiky, zemědělskými praktikami a probíhajícím archeologickým výzkumem, takže je ideálním cílem pro rodiny, milovníky historie i zvídavé cestovatele.
Co zde můžete navštívit?
Prozkoumejte archeoskanzen
Co v areálu najdeme?
Administrativně – vstupní část
Je tvořena souborem na sebe navazujících staveb, mezi nimiž dominují dvě obranné věže s bránou, v nichž se nachází pokladna a malý obchod s upomínkovými předměty. Další stavby tvoří lehká palisáda, pódium pro různá kulturní vystoupení, objekty rychlého občerstvení a administrativního zabezpečení. Všechny jsou zbudované v duchu stavební kultury a architektury známé z období raného středověku, takže nijak nenarušují historický rámec zážitkového areálu.
Fortifikační část
představují dva typy hradebních těles, které tvořily součást opevňovacího systému jednoho z center Velké Moravy, Veligradu. Byly nalezeny při výzkumech ve Starém Městě a Uherském Hradišti. Lehkým typem fortifikace je dřevo-hliněná hradba z čelní palisádou, těžkým typem pak nově zbudovaná mohutná hradba s frontální kamennou zdí a palisádovou nadstavbou. Bez takovýchto opevnění by staří Moravané jen stěží odolali útokům svých nepřátel.
Sídlištně-hospodářský areál
ukazuje, jaký byl vzhled obytných domů, zahloubených příbytků a hospodářských staveb různých typů, nechává nahlédnout do jejich skromně vybavených interiérů. Asi překvapí, že obydlí se využívala hlavně během krutých zim, že v průběhu ostatních měsíců se žilo hlavně před nimi, venku. Nedílnou atraktivní součástí areálu jsou ustájená, ale také mezi návštěvníky volně se pohybující domácí zvířata, např. kozy, prasata, slepice a husy, ba dokonce i osli.
Výrobní areál
představuje samostatnou sídlištní jednotku, kterou tvoří dílny výrobce šperků, tedy klenotníka, dále hrnčíře, kováře a železářského hutníka, případně kovolitce. Tato odvětví dosáhla v 9. století výrazné specializace a vysoké úrovně, což se odrazilo ve všech sférách života tehdejších obyvatel Moravy. Při všech akcích pro školy a veřejnost, jsou dílny, podobně jako ostatní objekty, osazeny skutečnými řemeslníky, kteří oděni v dobových šatech oživují staré výrobní techniky.
Mocenský areál
tvoří vizuální dominantu archeoskanzenu. Jeho centrem je kamenný palác velkomoravských knížat jako reprezentant špičkové úrovně architektury Velké Moravy. Každoročně se v jeho interiéru uskutečňují různé kulturní aktivity, jako např. tematické výstavy k raně středověkým dějinám Moravy. Palác doplňuje kuchyně a vysoká obranná věž, na kterou je možno vystoupat. Přitom si lze udělat představu o rozsahu modranského archeoskanzenu, největšího na našem území, a spatřit blízký klášter Velehrad a trojvrší Chřibů s hradem Buchlov.
Církevně-vzdělávací areál
sestává z tří samostatně stojících objektů, z nichž hlavním je dlouhá dřevěná stavba členěná na několik částí. Původně zřejmě představovala obydlí významného kněze, možná přímo arcibiskupa Metoděje, jeho žáků a spolupracovníků, a také místo, kde se tito učili číst a psát v hlaholici a vzdělávali se v Písmu svatém. K areálu patří ještě malá zděná rotunda s funkcí křtitelnice, a kostel sálového typu – hypotetická rekonstrukce kostela sv. Jana – stojící v těsném sousedství archeoskanzenu, poblíž originálního místa nálezu jeho základů.
Vinohradnicko-vinařský areál
představuje jednu nejnovějších částí archeoskanzenu, kterou aktuálně tvoří nedávno vysazený vinohrad obsahující staré odrůdy révy vinné známé už ve středověku, jako Červenošpičák, Mlynářka, Tramín bílý, Muškát žlutý… Vinice vznikla ve spolupráci obce Modrá, modranských vinařů a odborníků z Ústavu vinařského a vinohradnického Mendelovy univerzity se sídlem v Lednici. Víno a Velká Morava jsou pojmy, které propojují minulost a přítomnost v jeden návštěvnicky velmi zajímavý celek.
Zdroj: www.archeoskanzen.cz
Natočilo se o Archeoskanzenu
Informace z historie
DĚJINY OBCE MODRÁ
Jedním z nejvýznamnějších archeologických nálezů v našem regionu je nález pozůstatků první velkomoravské kamenné stavby. Odkryty zde byly základy půvabného kostelíka s obdélným protáhlým kněžištěm a čtyřmi opěráky v lodi.
Archeologický skanzen Modrá - historie
Na území obce byla nalezena ručně hnětená pálená keramika s hrubým zrnem, s čarami a nehtovými vrypy, i pozdější keramika z plavené hlíny vyrobená na hrnčířském kruhu. Mezi nejvýznamnější archeologický objev však patří první odkrytí zbytků velkomoravské kamenné stavby na našem území. Vykopávky zde prováděl od roku 1911 profesor bohoslovecké fakulty dr. Jan Nevěřil. Pod jeho vedením se podařilo odkrýt základy nevelkého kostela s pravoúhlým protáhlým kněžištěm a 4 podpěrami v lodi. Původně mu byl přikládán cyrilometodějský původ, což bylo ve vědeckých kruzích odmítáno, teprve po 40 letech se podařilo definitivně prokázat, že jde o první zděný kostel z dob Velké Moravy.
Archeologický výzkum
Tyto poznatky přinesl revizní archeologický výzkum, který zahájil v roce 1953 dr. Vilém Hrubý. Tento výzkum nejenom zpřesnil nálezovou zprávu o nalezišti, ale podařilo se při něm odkrýt i malý hřbitov o 36 kostrových hrobech, jejichž charakter odpovídá plně poznatkům o velkomoravských pohřebištích. Všechny hroby se vyhýbaly chrámovým zdem, z toho plyne, že pohřebiště vzniklo až v době, kdy kostel již stál. Nejstarší milodary v hrobech pocházejí z 9. století, není tedy pochyb, že stavba stála už v 1. polovině tohoto století, tj. ještě v době předcyrilometodějské.
Jde o jednolodní kostel s obdélnou lodí s vestavěnými 4 podpěrami a obdélníkovým kněžištěm o rozměrech asi poloviny délky a šířky lodi. Vstup do kněžiště byl snad částečně přehrazen krátkou příčkou, podlaha dlážděna menšími přitesanými kameny. Kamenné zdi, omítnuté zvenčí šedohnědou a uvnitř vícebarevnou malbou, nesly původně plochý dřevěný strop. Rozdílné zahloubení základů naznačuje, že loď měla větší výšku než pravoúhlý chór. Celkově lze usuzovat, že podoba byla ovlivněna misijním proudem ze západu.
Kolem východní části kostelíku byly zjištěny kůlové jamky – stopy ohrazení nebo náznak nějaké starší, snad také církevní stavby. Na severovýchodě a jihovýchodě pak ležel uvedený hřbitov, který svému účelu sloužil asi 100 let. Podle nálezu nožů v 10 hrobech lze soudit, že zemřelí příslušeli ke svobodné, snad i privilegované vrstvě.
Po zániku Velké Moravy
Lze předpokládat, že po zániku Velké Moravy návrší u Modré pustlo, neboť v listině z počátku 13. století se hovoří o kostele sv. Jana, který později zmizel, ale který už tehdy stál pustý a prázdný v blízkosti Veligradu, na statku darovaném markrabětem Vladislavem Jindřichem cisterciákům jako provizorium do vybudování velehradského kláštera. Na konci 17. století je pak na rytině Kristiana Hirschmentzela, člena velehradského konventu, zobrazení malé kaple, nápadně se shodující s rekonstrukcí nalezených základů. Vzhledem k nálezu mince ze 17. století v areálu vykopávek lze předpokládat, že jde o totožnou kapli, rovněž lze předpokládat, že jde o kapli sv. Jana, spojenou se založením velehradského kláštera.
Zdroj: cs.wikipedia.org
Kde získat turistické informace?
Kontakty
Protože obce Modrá a Velehrad jsou v blízkém sousedství, udáváme tady kontakty jak přímo na Archeoskanzen Modrá, tak také na Turistické centrum na Velehradě.
Archeoskanzen Modrá
Modrá 170, 687 06 Velehrad
Tel. +420 572 501 823,
e-mail: archeoskanzen@email.cz
web: www.archeoskanzen.cz
Turistické centrum Velehrad
Salašská 328, 687 06 Velehrad
tel. 723 984 080
e-mail: ticvelehrad@email.cz
web: www.velehrad.cz
Jak se dostat na Modrou?
Do obce Modrá u Velehradu je možné přijet autem po silnice směrem od Starého Města. Cesty jsou dobře označeny, takže není problém dojet do cíle. Parkuje se na bezplatném parkovišti určené pro návštěvníky. V průběhu roku probíhají ve skanzenu i různé slavnosti, vystoupení, výstavy, trhy i setkání. V kostelíku mimo to bývají i velmi oblíbené svatební obřady. Pro školy skanzen nabízí bohaté výukové programy. Pro starší děti je zde například možnost lukostřelby a spousta zajímavých věcí je i pro zvídavé dospělé. Využít můžete i nabídky projít se skanzenem s pracovními sešity obsahujícími úkoly a zajímavosti, které rozšíří vědomosti vás i vašich dětí.
Tipy na ubytování?
- Hotel Skanzen, Modrá 227, 687 06 Modrá
- Myslivecká hospoda, Modrá 219, 687 06 Modrá
- Poutní domov Stojanov, Salašská 62 687 06 Velehrad
- Velehradský dům sv. Cyrila a Metoděje, U Lípy 302, 687 06 Velehrad
- Stojanovo gymnázium Velehrad, Domov mládeže, Nádvoří 1, 687 06 Velehrad
- VEGA centrum, Salašská 63, 687 06 Velehrad