Klíčová historická fakta:
Starověký nápis: Baščanská deska je jednou z prvních památek s nápisem v chorvatské církevní slovanštině. Je napsána písmem hlaholice, které používaly slovanské národy. Text na Baščanské desce představuje přechodnou fázi od zaoblené bulharské hlaholice k hranaté chorvatské hlaholici, což podtrhuje vývoj chorvatského písemnictví. Tento nápis poskytuje neocenitelné poznatky o jazykových a kulturních dějinách středověkého Chorvatska. 
Královská zmínka: Baščanská deska má nesmírný historický význam, protože zaznamenává darování půdy králem Zvonimírem benediktinskému opatství svaté Lucie. Tento nápis je obzvláště pozoruhodný, protože představuje první známý případ, kdy je chorvatské jméno uvedeno v chorvatském jazyce. Text psaný hlaholicí podrobně popisuje velkorysý dar krále Zvonimíra opatství v podobě pozemků a zdůrazňuje význam kostela a jeho roli v komunitě. Tato královská zmínka nejen podtrhuje historické a kulturní vazby mezi chorvatskou monarchií a církví, ale také poskytuje cenný pohled na správu a společenské uspořádání středověkého Chorvatska.
Kulturní význam: Text, napsaný v chorvatské verzi církevní slovanštiny, odráží dobové jazykové zvláštnosti ovlivněné čakavským nářečím. Díky tomu je Baščanská deska neocenitelným zdrojem informací pro lingvisty i historiky, neboť nabízí pohled na rané fáze vývoje chorvatského jazyka a jeho písma.
Zachování: Od roku 1934 je originál Baščanské desky pečlivě uchováván v Chorvatské akademii věd a umění v Záhřebu. Tento významný artefakt, který pochází z 12. století, je základním kamenem chorvatského kulturního dědictví. Aby byla zajištěna její dostupnost a ochrana, je replika Baščanské desky vystavena v kostele svaté Lucie v Bašce. To umožňuje návštěvníkům ocenit její historický význam a zároveň chránit originál před možným poškozením.
Architektonický kontext: Původně byla Baščanská deska nedílnou součástí oltářní přepážky kostela svaté Lucie, která sloužila k oddělení klášterního chóru od shromáždění. Tento historický artefakt má složitý vzor zdobený ornamentálními úponky vinné révy, což je charakteristický znak církevní architektury z konce 11. a počátku 12. století. Detailní řemeslné zpracování desky odráží nejen umělecké cítění daného období, ale poskytuje také cenné poznatky o náboženských a kulturních zvyklostech středověkého Chorvatska.