Přeskočit na obsah
Cyrilometodějské dědictví
Chorvatsko
Živé kulturní dědictví
Chorvatsko je jedinou zemí, kde se hlaholice jako liturgické písmo udržela nepřetržitě až do 20. století. Centrum této tradice leželo na ostrovech jako Krk (Bašská deska) a na Istrii, kde glagolští mniši sloužili mše ve slovanském jazyce i v sousedství latinské kultury. Na mnoha místech lze dodnes najít hlaholské nápisy vytesané do kamene kostelů. Chorvatsko tak představuje živý archiv původního písma svatého Cyrila.
Stezka hlaholské abecedy Baška
Stezka hlaholské abecedy v Bašce je poctou starobylému písmu hlaholici, nejstarší známé slovanské abecedě. Toto písmo hrálo klíčovou roli při zachování chorvatského jazyka a kultury během staletí cizí nadvlády. Při procházce po stezce narazíte na 34 kamenných soch, z nichž každá představuje jedno písmeno hlaholské abecedy. Tyto sochy jsou strategicky rozmístěny na významných místech v údolí Bašky a vytvářejí fascinující skanzen.
Chorvatská akademie věd a umění, Záhřeb
Akademie je národní výzkumnou institucí pro podporu a organizaci vědeckého výzkumu. Kromě toho podporuje aplikaci výsledků tohoto výzkumu, rozvíjí uměleckou a kulturní činnost a stará se o chorvatské kulturní dědictví a jeho potvrzení ve světě.
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, Záhřeb
Katedrála byla založena na konci 11. století. Její současná novogotická podoba pochází z let 1880-1906. Po silném zemětřesení prošla stavba rekonstrukcí a byly postaveny nové oltáře. Majestátní kostel má velkou architektonickou a uměleckou hodnotu. V encyklice Grande Munus papeže Lva XIII. z roku 1880 byl svátek slovanských apoštolů zařazen do všeobecného kalendáře římské církve. V roce 1885 se v záhřebské katedrále slavil tisíciletý rok úmrtí svatého Metoděje z důvodu slavnosti, kdy se konala slovanská liturgie.